Od 1. září 2015 nese jaroměřské gymnázium oficiálně název Gymnázium Jaroslava Žáka. Slavnostní obřad jmenování proběhl již v polovině června za účasti všech studentů, učitelů a řady hostů. Jelikož se shromáždění konalo od rána, přišli především ti, kdo nemuseli do práce – pamětníci J. Žáka, absolventi různých ročníků, naši bývalí kolegové v důchodu a další jaroměřští občané, jež osudy místního gymnázia zajímají.

Od brzkého rána bylo ve školní budově a v přilehlém parku rušno. Bylo potřeba zajistit vše, co nelze připravit předem – občerstvení, květiny. A tak se krájelo a zdobilo, sladké, lahůdkové, zeleninové a ovocné tácy se usadily na stolech, nápoje horké, studené či ledové v pohotovosti. Část občerstvení a čajové speciality byly připraveny venku v parku. Obsluha z řad studentů pojala svou roli okouzlujícím způsobem – servírky a číšníci a také vítající hostesky přišli v dobových kostýmech. Něco poskytly babičky, něco divadelní půjčovny a na gymnáziu to vypadalo jako za časů Jaroslava Žáka ve 30. a 40. letech. Z našich kluků se rázem stali mladí pánové, včetně účesů na způsob Oldřicha Nového. A slečnám to rovněž ohromně slušelo v krajkových šatech či v černo-bílé eleganci. K tomu vystupování, že by i Guth-Jarkovský byl spokojen.

A hosté? Všimneme si těch nejstarších. Kolem osmé ráno začali přicházet nebo byli přiváženi auty. Mnoho osmdesátiletých, několik devadesátiletých. Stálo jim za to se namáhat a přijít do „svého“ gymnázia. Staří pánové v elegantních oblecích, staré dámy v nejlepších šatech. Řada z nich o holi stoupala opatrně do schodů u hlavního vchodu. Ráno mrholilo, a přece přišli. Bylo to dojemné a krásné.

Slavnostní shromáždění probíhalo v aule a jeho náplní bylo několik přednášek, filmů, vzpomínek, vystoupení školního sboru a kapely a hlavně akt pojmenování školy s odhalením nového loga.  O přestávkách mezi jednotlivými bloky se uskutečnila spousta milých setkání, povídání u kávy, vzpomínání. Byl to náročný, ale krásný den. Dík patří všem, kdo se na jeho organizaci podíleli, a především hlavní iniciátorce celé věci – kolegyni paní Mgr. Evě Stejskalové.

Je prvního září a študáci a kantoři vstupují do Gymnázia Jaroslava Žáka. Přežili jsme prázdniny, úmorná vedra, sucho, Vinnetoua, Angeliku i primáře Sovu a myslím, že už se všichni těšíme na léto babí, které již neubližuje, na brzké vstávání do školy za svěžích rán, na kamarády, z nichž některé jsme dva měsíce neviděli, a jistě i na všechno to moudro z učebnic a laboratoří.

Tak ať se nám líbí ve staronovém vzdělávacím ústavu.

Ať se v něm dobře žije študákům i kantorům.

Jitka Trefilová