27. srpna 5:30 ráno – do konce prázdnin zbývá šest dní … S jistotou lze říci, že asi každý pedagog a student má touto dobou půlnoc a dřímá takřka        v kómatu – – s výjimkou tří nadšenců z Jaroměře, kteří si dobrovolně jedou krátit prázdniny na VŠCHT       do Prahy. Cíle jsou jasné: vrátit se v pořádku, nepokazit reputaci naší škole a v laboratoři       si počínat tak, aby si o nás rodiče nepřečetli v ranních novinách. Potěšeni informací, že ubytování, strava a jízdné je nám hrazeno, nacpali jsme se do vlaku v pořadí Mgr. Šimek, Kristýna a já.     Cesta utekla rychle a po kratším bloudění Prahou, stanuli jsme v deset hodin u Národní technické knihovny. Po registraci a obdržení dárkových tašek nás rozdělili do skupin. Náš program (studentů) se skládal ze tří laboratoří a jednoho přednáškového odpoledne.     Začali jsme tedy v laboratoři petrochemie. Na starosti si nás vzal sympatický pan profesor, který nemohl pochopit, proč jsme ochotni se týden před koncem prázdnin dobrovolně učit. Naším úkolem bylo zjistit množství síry v topném oleji pomocí rentgenového záření a vypočítat množství spáleného SO2 z tuny tohoto oleje. Pan profesor pravděpodobně nečekal, že by        se se dvěma děvčaty mohl dobrat nějakého výsledku. Byl mile překvapen, když jsme se během chvíle dostali k finálnímu číslu. V NTK se už konal raut, placený VŠCHT, kde jsme poznaly, jaké výhody mají potenciální studenti chemických oborů. A jako bonbonek večera nás pan učitel seznámil se dvěma studentkami sušického gymnázia – Klárkou a Maruškou, se kterými jsme potom poznávaly Prahu. Večer jsme se ubytovali na koleji Volha.     Druhého dne jsme dorazily s novými kamarádkami do NTK, kde na nás čekalo občerstvení a laboratorní blok. Vybraly jsme si vizualizaci DNA na gelu. Kruhovou DNA jsme separovaly z Escherichia coli. Naučily jsme se pracovat s pipetami, centrifugou, vodivým agarem a viděly jsme AFMko. Chutný oběd jsme ztrávily na přednáškách o kationtech a aniontech ve vodě, membránových procesech a o chemickém složení mléka. Jelikož bylo teprve patnáct hodin, vyšly jsme i na nákupy po Praze. Na Staroměstském náměstí jsme přišly s úžasným nápadem. Oblékly jsme na sebe pláště, co jsme měly v kabelkách a fotily se v nich na všech pražských památkách. Zároveň všem mohu doporučit, jestli v něčem chodit po Praze, tak v bílém plášti. Zatímco normálně bychom se prodíraly davem, v bílém plášti se před vámi dav rozbíhá a zdraví vás klepáním na čelo. Den jsme úspěšně zakončily (p)opíjením se limonádou na pokoji.

http://chemikuvblog.blog.cz/galerie/lchs-praha#95187848

Den třetí. Obdržely jsme diplomy o absolvování letní školy, nasnídaly se připravené snídaně, rozloučily jsme se s holkama a vyrazily jsme do laborky, kde nás čekalo odsolování vody pomocí membránových procesů. Princip membránových procesů vypadal strašně složitě, ale ve skutečnosti je založen na primitivním principu elektrolýzy a osmózy. Nicméně mladý pan učitel nám všem milou formou, během dvou hodin, vysvětlil podstatu celé elektrochemie.       Po obědě v NTK jsme už jen běžely na vlak směr Jaroměř.    Závěrem snad jedině dodat, že za ty tři dny v Praze jsme nedaly ani korunu, díky snaze vysokých škol dotovat a popularizovat chemii. Cestu nám hradilo gymnázium, jídlo a ubytování VŠCHT. Dostaly jsme spousty dárků (knížky, bloky, flash, tužky…), dozvěděly jsme se (a v praxi jsme si vyzkoušely) spousty věcí a poznaly jsme dvě bezvadný holky. TAKŽE NEBUĎTE TRUBKY A UČTE SE CHEMII ! A děkujeme Mgr. Šimkovi, že se s námi chtěl otravovat i o prázdninách. V. Valerová, 3.A Dovětek neautora článku: Milý čtenáři, nesmíš brát článek Veroniky Valerové tak úplně doslova! Holky tam nejely zadarmo.Daly za to  4 dny volna z prázdnin, a aby se tam dostaly, musely se hodně učit a věnovat chemii. Anička Freislebenová za námi dokonce přijela z dovolené z Lipna. Chemie je obor, který si člověka tak nějak vybere sám a pak už se z toho nevymotá. Pro účast v takovém programu, který zde       s nadsázkou Veronika popisuje, jsme všichni ve škole museli něco udělat a výsledky nás tam posunuly. Jsou za tím olympiády, korespondence, setkání a hlavně chuť do chemie. Finanční stránka věci je také důležitá, dotace jsou ale pro tento typ akcí běžné. PS – tohle mne místo otravování těší, ale holkám to neříkejte, ony by si moc foukaly ! P. Šim*