Praha mýma očima

    Ve dnech 9. až 12. května jsem se třídou 3 .L absolvovala kulturně vzdělávací exkurzi do našeho hlavního města. Na tuto akci jsme se těšili už od zimy, protože vyšší ročníky si tento zážitek nemohly vynachválit.

     Ve čtvrtek jsme se plni očekávání sešli na jaroměřském nádraží a mohli vyrazit. Cesta vlakem nám rychle utekla a už jsme byli na naší ubytovně Amfora v Praze. První den našeho putování za památkami se nesl v duchu židovského náboženství. Navštívili jsme několik synagog, kde si chlapci museli nasadit jarmulky a my dívky jsme si každá odvezly jednu domů na památku.  Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí jak z židovské historie, tak ze současnosti. Nejvíce na nás ale zapůsobil Židovský hřbitov a Pinkasova synagoga, ve které je na zdech napsáno přes 70 000 jmen obětí 2.světové války. Večer některé z nás čekalo divadelní představení v Činoherním klubu Pan Polštář se skvělým hereckým obsazením, u kterého tuhla krev v žilách. Druhá polovina třídy byla v Divadle Archa na natáčení Show Jana Krause a o smích prý nebyla nouze.

     Druhý den nás čekala prohlídka Pražského hradu, ale bohužel nám počasí nepřálo, a tak jsme si přilehlé zahrady nemohli dostatečně vychutnat. Snad příště! Zato komentovaná prohlídka katedrály svatého Víta byla opravdu fascinující. Rozměry této monumentální stavby působí opravdu nepopsatelně. Mohli jsme také nahlédnout do podzemní hrobky, kde jsme viděli rakev Karla IV. a úplně první základy této jedinečné stavby.

     Po občerstvovací pauze jsme se přesunuli do Národní galerie, kde nás čekala velmi zajímavá prohlídka se sympatickou mladou slečnou. Ta se mi líbila z celé exkurze nejvíce. My sami jsme se aktivně zapojili, rozebírali jsme obrazy, zapisovali jsme si poznámky a bylo to úplně něco jiného, než na co jsme byli zvyklí. Plni nových dojmů a zážitků jsme ve Veletržním paláci mohli vidět Muchovu Slovanskou epopej. Tato obrovská plátna na vás velmi silně zapůsobí, stačí si tam sednou a prohlížet si výjevy z historie Slovanů.

      Večer nás čekalo Švandovo divadlo a představení pod názvem Řemeslníci. Tato hra byla velmi jednoduchá, spíše taková „oddychovka”. Jiná část naší třídy se vydala do Divadla Brodway na Kata Mydláře a nemohli si svůj zážitek vynachválit. A potom už téměř v polospánku na ubytovnu a rychle do postele.

      V sobotu nás zase uvítal, jak jinak … déšť. Naše první cesta vedla do Obecního domu, který byl plný secese. Velmi šikovný průvodce nás tudy provedl a doplnil některé naše vědomostí. Měli jsme štěstí, že se v tomto termínu konala neopakovatelná výstava Muchových plakátů, která svou rozmanitostí uchvátila většinu z nás. Plakáty pocházejí ze sbírky našeho bývalého tenisty Ivana Lendla.

      Poté následovala oblíbená pauza na oběd a útok na velký obchodní dům Paladium, kde jsme nakoupili dárečky domů. Poté jsme metrem popojeli na Vyšehrad a naše kroky vedly k stejnojmennému cíli. Na hřbitově, jehož součástí je Slavín, jsme hledali hroby slavných osobností. Je to až neuvěřitelné, kolik legend se může sejít na jednom místě. No a večer neuvěřitelné Národní divadlo, které nepotřebuje žádný komentář, kde jsme se pobavili u představení  Zkrocení zlé ženy od W. Shakespeara.

       Neděle, den odjezdu, a hádejte, co nás ráno po otevření očí uvítalo. Ano …zářící slunce!  Odebrali jsme se na Hlavní nádraží a byli jsme rádi, že už jedeme domů. Náš pobyt v Praze byl pro nás velkým přínosem nejen v tom, že jsme se naučili zorientovat se v  tak velkém městě, ale  i v tom, že jsme se  jako kolektiv velmi stmelili.

Mrzí nás jen to, že to byl náš poslední „celotřídní“ zážitek, na který ale budeme dlouho a hlavně v dobrém vzpomínat.

Kristýna Krejčí, 3. L