Co se děje 31. ledna na gymnáziu? No končí přece první pololetí školního roku! Studenti obdrží číselné ohodnocení svého půlročního snažení. Takový den by neměl být obyčejný. Myšlenka, jak ho oslavit, vznikla již před deseti lety, a tak se letos již pojedenácté konalo MÚZOVÁNÍ, tj. slet múz všeho druhu: hudby, zpěvu, tance, dramatizace i poezie. Studenti, kteří jsou ochotni veřejně vystoupit, soutěží ve zmíněných disciplínách. Program probíhá od rána v aule školy, je zakončen hlasováním a vyhlášením vítězů a poté se žáci odeberou do tříd, kde převezmou vysvědčení. Letos poprvé jsme celou akci zopakovali ještě odpoledne – pro „rodiče a přátele školy“.

Příprava Múzování probíhá prakticky v průběhu celého pololetí. Nejdéle trvá výroba výzdoby. Čelní stěnu auly zdobí nápis Múzování, avšak nikoli obyčejný. Každé písmeno je výtvarný čin a celý nápis dohromady je nositelem nějaké myšlenky. Letos to bylo varování před nezřízeným konzumem nezdravých pochutin a před obezitou. Písmeno M mělo stejný tvar jako u řetězce Mc Donalds, Ú byl hrnek kávy – příliš sladké – čárku nad písmenem tvořil velký kus cukru. Z byl druh fernetu, O sladké pečivo, V trojúhelník bohatě obložené pizzy,  Á byl rošt s pečenými masovými dobrotami a stoupajícím voňavým dýmem, nožičky N tvořily energetické hříchy Mars, Snickers a 3Bit a dlouhé Í byla láhev sektu s letícím špuntem a s vinětou Bohemia Sexta, čímž se podepsali autoři nápisu – žáci sexty. Nutno říci, že tvorba výzdoby se již dávno stala prestižní záležitostí. Každá třída, které se dostane cti (!) vyrobit tradiční nápis, se snaží být lepší než ta loňská, předloňská atd. Základem je nápad. A pak se to tři měsíce s přestávkami tvoří – domýšlí, shání se materiál a vše se precizuje. Výsledek byl obdivuhodný – přes „nepříjemný“ obsah a přes „odpornou“ obézní figuru, důsledek „těch písmen“.

Podobně prestižní je i výroba „hlasovacích“ krabic, do nichž publikum vhazuje lístky s číslem vystoupení, které považuje za nejlepší. Důmyslné krabice s ozdobami či symboly letos vyráběli žáci sekundy. Obojí se děje v hodinách výtvarné výchovy (i mimo ně) pod dohledem paní kolegyně Stejskalové.

A nyní o jednotlivých vystoupeních. Program zahájila Markéta Pourová z tercie, která předvedla vlastní choreografii na hit s příznačným názvem It’s My Life. Jejím „životem“ byl šest let aerobik a nyní společenský tanec – obojí závodně a pod odborným vedením. Z pohybových čísel ještě vynikli Matěj Rajsner z 1.A a Tereza Frisová ze septimy, kteří se věnují stylu break dance.

Na gymnáziu je spousta výborných muzikantů, kteří se řadu let věnují hře na hudební nástroj na ZUŠ. Obzvláště silně zapůsobili sourozenci Merklovi – kytarista Tomáš z oktávy a klavíristka Dominika z kvarty. Výsostný obdiv si zaslouží „hudební sdružení z kvarty“, sestávající ze sedmi žáků hrajících na několik dechových nástrojů, klávesy, kytaru a bicí. Skladbu vybrala, pro nástroje rozepsala a vše secvičila v hodinách hudební výchovy ( i mimo ně) naše kolegyně, nadšená hudebnice Kateřina Bajnárková. Slyšeli jsme několik velmi kvalitních pěveckých výkonů. Krásnými hlasy jsou obdařeny dívky Eliška Kratěnová a Michaela Hrdinová (obě z 1.A) a Michaela Lánová ze 4.L. Obdivuhodný talent mají mladičké, ale již zkušené pěvkyně Adéla Šimková z tercie a Natálie Höllová ze sekundy, které předvedly obtížný dvojhlas ve skladbě Vozíčku, leť. Spíše nevážně, ale mile a svižně pojala své pěvecké vystoupení skupina studentů španělštiny ze 4.A. Tím jsme se dostali k přehlídce cizích jazyků vyučovaných na naší škole. Španělské rytmy vystřídal francouzský manifest DADA a praktická ukázka od studentů třetích ročníků, jak vzniká dadaistická báseň. Němčinu představili žáci sekundy a tercie dramatizací pohádky O neposlušných kůzlátkách a anglickou pohádku O kuřátku si  s chutí zahráli naši nejmladší žáci z primy. Mladí z nižšího gymnázia vůbec rádi hrají divadlo. A tak jsme se pobavili scénkou Olympijské hry a recesí na známé televizní reklamy.

Samostatnou kapitolou bývají každý rok hosté Múzování, kteří vystupují mimo soutěž. Bylo jich několik, jeden lepší než druhý. Začněme barokním sdružením S.P.O.R.C.K. Bylo založeno před čtyřmi roky při ZUŠ Františka Antonína Šporka v Jaroměři zásluhou pana ředitele ZUŠ Vlastimila Kováře. Soubor tvoří čtyři naši studenti, kteří se snaží o autentickou interpretaci barokní hudby, již hrají na velmi vzácné a drahé kopie historických nástrojů. Unikátní je cemballo, které ovládá Jan Škrabka z oktávy. Ten celé vystoupení uváděl a vysvětloval. Dalším členem souboru je Jan Holínský ze sexty, který hraje na jiný historický unikát zvaný viola di gamba. Dívky Zdeňka Horáčková ze sexty a Petra Nováková ze septimy hrají na zobcové flétny, opět dřevěné kopie dávných nástrojů. Soubor zahrál dvě raně barokní skladby, vzniklé v Itálii na počátku 17.století. Pozvání vystoupit jako hosté tradičně rádi přijímají naši bývalí studenti. Tak nás přijela pozdravit skupina Unicorn s frontmanem Filipem Petirou, nyní studentem Chemickotechnologické fakulty Univerzity Pardubice. Skupina hraje rockovou hudbu. Lucie Pozůstalová „emigrovala“ z gymnázia na konzervatoř v Praze, kde studuje hru na příčnou flétnu. Vystupuje pravidelně nejen v České republice spolu s profesionálním kytaristou Davidem Fiedlerem. Ten byl nedávno přijat na jednu z nejprestižnějších hudebních škol na světě – Berklee College of Music v Bostonu, kde bude studovat hru na kytaru. Ukázka jejich umění byla pro všechny zážitkem. Luciina sestra Zdeňka Pozůstalová, majitelka skvělého hlasu, vystoupila se skupinou tvořenou několika našimi žáky a jejich kamarády. Říkají si Votrok, psáno raději Whatrock, v souladu s tím, jaký rámus dělají. Opravdový zážitek připravil publiku Kytarový orchestr, tj. 14 (!) kytaristů pod vedením pana Miloše Dvořáčka, učitele na ZUŠ v Jaroměři. Soubor má přezdívku Braunův Betlém a hrají, jak říká jejich učitel, všechno „od Bacha po Vlacha“. A tak jsme slyšeli ukázku renesanční a barokní hudby, moderní jazzovou skladbu, Yesterday od Beatles, černošský spirituál, jedno tango a další. Pan Dvořáček je vášnivý muzikant, který si zcela podmaní jakékoli publikum. Rozloučil se s námi skladbou Dezertér, jejímž je autorem a kterou hrával se skupinou Kantoři, s nimiž dříve vystupoval. Tuto píseň znají všichni skauti a trampové (nejen) a pan Dvořáček přinutil publikum, aby ji zpívalo s ním. Dopoledne přiměl ke zpěvu plnou aulu studentů a odpoledne „zlomil“ rodiče a hosty! Bylo to nádherné emocionální souznění. „Proč bych měl jít s Prajsem se bít, když on je muzikant jako já?“ loučil se pacifista muzikant Dvořáček a jeho „dezertér“, který usoudil, že střílet na Prusy u Hradce Králové nebude.

Jsme na konci. Celý program uzavřeli svým vystoupením učitelé. Skupinu nadšenců tvoří tři kytary (Šimečková, Popélyová, Šimek), klavír (Váchová), housle (Bajnárková) a sólistky (Šimečková, Křížová, Čechová, Kalfusová). Tři skladby, sóla, čtyřhlasý sbor, zajímavé aranžmá, vtip. Nacvičovalo se asi tři měsíce, vždy v pondělí odpoledne (i jindy). Je to „bezvadná parta“. Když s nimi nemohu zpívat a hrát, protože to neumím, chci být alespoň jejich řidič, nosič a jiný pomocník, poněvadž je s nimi krásně.

Na závěr: Kdo za to všechno může?

Hlavní organizátor celé akce s plnou zodpovědností: Mgr. Lenka Popélyová

Moderátorka – již tradičně Mgr. Kamila Křížová

Výtvarná činnost : Mgr. Eva Stejskalová

Technická spolupráce : Mgr. Pavel Šimek

Důležitá podpora, bez níž by to nešlo: ředitelství školy a Unie rodičů

Několik učitelů, garantů některých vystoupení

S úctou a obdivem ke všem účinkujícím

Jitka Trefilová