Významné horniny v okolí Jaroměře

 Jaroměř se nachází blízko severovýchodního okraje České křídové pánve. Horniny, které v ní dnes nacházíme, vznikly v mladších druhohorách jako usazeniny v mělkém moři. Nejprve se usazovaly písky, z nichž vznikly žlutavé křídové pískovce, jejichž příkladem je kámen z Kocbeře. Později nebo dále od břehu moře se usazovaly jemně písčité vápnité kaly, z nichž vznikly opuky, na kterých stojí například město Jaroměř nebo obec Přepychy, odkud pochází vystavený kámen.

Na okraji České křídové pánve a částečně pod jejími horninami se nacházejí červenohnědé permské pískovce (vzorek z Trutnova) a další horniny podobného zbarvení, které vznikly z usazenin uložených v karbonu a permu (prvohory).

V té době vznikly sopečnou činností i melafyry (vystavený kámen ze Studence).

Pohraniční hory severovýchodních Čech jsou tvořené hlubinnými vyvřelinami a přeměněnými horninami převážně prvohorního stáří. V Krkonoších a Jizerských horách jsou to žuly (vzorek z Liberce) a ruly, po okraji lemované méně přeměněnými horninami, např. fylity (kámen z Radčic). V Orlických horách převažují ruly a fylity. V uvedených hlavních přeměněných horninách se vyskytují menší tělesa dalších hornin, např. krystalických vápenců, jako je například vystavený kámen z Černého Dolu.

Důležité je vědět, že všechny horniny starší než křídové byly v minulosti skryty v hlubinách a teprve horotvorné procesy ve třetihorách (a pokračující dodnes) je vyzdvihly na dnešní úroveň a vystavily erozi, která odstranila pokryv mladších hornin a vytvarovala krajinu do dnešní podoby. Výzdvih pohraničních hor byl ve třetihorách doprovázen sopečnou činností, při které vznikla malá tělesa čedičů, prorážející všechny starší horniny.

 Poznámka k názvosloví:

Všechny horniny mají své odborné názvy, jež jsou odvozené nejčastěji z řečtiny, latiny, nebo od místních jmen. Ty nejběžnější horniny mají i české názvy. Víme tedy, že granit je česky žula, bazalt je čedič apod. Odborné a české názvy jsou sice rovnocenné, ale jejich užití se přece jen liší. Slovo granit (bazalt, fonolit, …) použijeme v odborném textu a zpravidla ve spojení s přídavným jménem (např. biotitický granit) k přesnému pojmenování horniny. V obecně vlastivědném textu raději použijeme název žula. Porozumí nám více lidí a má to i tu výhodu, že do pojmenováním „žula“ můžeme zahrnout i řadu hornin žule podobných, u kterých by odborný název „granit“ byl již chybou.

O kamenech podrobněji:

ŽULA – Liberec

Dar společnosti Ligranit a.s., Liberec

Jedná se o hlubinnou vyvřelinu tvořenou živcem, křemenem a (většinou) malým množstvím dalších nerostů, nejčastěji slíd (spíše biotitu) a amfibolu. Krystalizovala pomalu v hloubce řádově deseti kilometrů, a proto má většinou zrna rozeznatelná pouhým okem. Poskytuje téměř univerzální stavební kámen: lomový kámen, drcené kamenivo, kostky, lze ji lámat na sloupky a obrubníky, poskytuje desky a obklady, lze ji i leštit.

V ČR najdeme velká tělesa žul na Českomoravské vrchovině, na Šumavě, v Krkonoších a Jizerských horách a na řadě dalších míst.

 

MELAFYR – Studenec

Dar společnosti ZETKA Strážník a.s., Studenec

Jedná se o výlevnou či podpovrchovou vyvřelinu permokarbonského stáří, svým složením je podobná čediči, ale je zpravidla hnědá až načervenalá. Je to většinou nepříliš odolný kámen poskytující v lepším případě drcené kamenivo, v horším netříděný kámen pro násypy apod.

V Podkrkonoší vytváří komplexy lávových proudů. V jeho dutinách se místy (např. na Kozákově a okolí) vyskytují acháty, ametysty a řada dalších nerostů.

FYLIT – Radčice u Železného Brodu

Dar Sportovně střeleckého klubu Jílové

Je to přeměněná hornina, zpravidla břidličnatá, vznikla nízkoteplotní přeměnou jílů někdy s křemenem. Pokud jsou plochy břidličnatosti rovné a kámen se dá štípat na tenké desky, používal se v minulosti k výrobě břidlicové střešní krytiny (např. v okolí Železného Brodu). Další přeměnou fylitů při vyšší teplotě by vznikly svory a ruly.

V Čechách jej najdeme v Podkrkonoší a v Orlických horách, v zahraničí jsou velká území tvořená fylitem např. v Alpách.

VÁPENEC KRYSTALICKÝ – Černý Důl

Dar společnosti Krkonošské vápenky Kunčice, a.s., Kunčice nad Labem

V přeměněných horninách Podkrkonoší se vyskytují nevelká tělesa vápenců. Vápenec byl spolu s ostatními horninami přeměněn, což se u něj projevilo překrystalováním jeho zrn. Tím vznikly mramory v geologickém smyslu slova. Čisté vápence nezvětrávají, ale voda je rozpouští, čímž vznikají jeskyně a další krasové tvary.

Z čistých vápenců je možné vyrábět vápno, pro výrobu cementu postačí i vápence méně čisté. Velká ložiska vápenců jsou u nás v Barrandienu a v Železných horách. Najdeme je i na řadě míst na Moravě a na Slovensku.

PÍSKOVEC PERMSKÝ – Trutnov

Dar společnosti KRÁKORKA a.s., Červený Kostelec

Pískovec vznikl stmelením písku (nejčastěji křemenného) usazeného v moři nedaleko pobřeží. V permu bylo moře tvořeno úzkými prohlubněmi, do kterých byl splavován písek z hornaté pevniny s pouštěmi. Pro většinu permských hornin je charakteristická načervenale hnědá barva, kterou mají od oxidů trojmocného železa. Permský pískovec většinou není příliš kvalitní a používal se jen jako místní stavební materiál.

PÍSKOVEC KŘÍDOVÝ – Kocbeře

Dar společnosti KOKAM, s.r.o., Kocbeře

I křídový pískovec vznikl stmelením převážně křemenných zrn. Řeky přinášely dobře vytříděný písek do mělkého moře a ten se usazoval podél pobřeží. Křídový pískovec je většinou kvalitnější, ale dobře se láme a opracovává, proto byl široce používán jako stavivo (kvádry, sloupky, zárubně). Z nejkvalitnějších pískovců se vyráběly i brusné a mlecí kameny. Velmi kvalitní pískovec z Kocbeří byl použit při nedávné opravě Karlova mostu v Praze.

Pískovec je oblíbeným sochařským materiálem (např. díla Matyáše Brauna) a „tvoří“ v nich i příroda: vznikla v nich známá skalní města (Prachov, aj.). Pískovce jsou díky své pórovitosti i zdrojem pitné vody v téměř celé severní polovině Čech.

OPUKA – Přepychy

Dar obce Přepychy

Opuka vznikla také v křídovém moři, ale dál od břehu, kam se již nedostal písek, ale kde převládalo usazování vápnitých schránek mořských mikroorganismů. Slovo opuka se používá v několika významech, proto máme opuky kvalitní, použitelné jako stavivo, i opuky rozpadavé. Většina nejstarších budov řady měst v České křídové pánvi je postavena z opuky, protože to byl nejdostupnější kámen v místě.

Pár úkolů a otázek k zamyšlení a opakování

Rozděl vystavené horniny podle původu na vyvřelé, usazené a přeměněné.

Srovnej dvě vystavené vyvřelé horniny. Čím se liší? Proč?

Která z vystavených hornin slouží k výrobě cementu. Co se z ní ještě vyrábí?

Kterou vystavenou horninu lze snadno opracovávat?

Ze které horniny by bylo nejobtížnější vysekat (nikoliv vyříznout) kvádr? Proč?

Ve které vystavené hornině je možné při troše štěstí nalézt achát?

Kterou horninu bys použil pro výrobu leštěných desek na obklad budovy banky?

Ze které horniny se v minulosti vyráběla střešní krytina?

Roztřiď vystavené horniny podle doby jejich vzniku na prvohorní a druhohorní.

Jakou horninu použil Matyáš Braun pro svá sochařská díla. Proč?

Horniny jakého stáří zbarvují při povodních vodu Labe a Úpy do červena?

Kvádry které horniny byly použity při opravě Karlova mostu v Praze? Postupuj nejprve vylučovací metodou bez pomoci internetu. Výsledek ověř.

Proč najdeme jen velmi málo starých pomníků vytesaných ze žuly?

Kde v České republice najdeme další významná tělesa žuly?

V horninách jakého stáří najdeš nejvýznamnější ložiska černého uhlí?

V řekách se z úlomků hornin stávají valouny. Seřaď úlomky následujících hornin od takových, které se v korytě řeky rozpadnou nejdříve po takové, jejichž valouny korytem řeky doputují nejdál.

Ve které z hornin vznikají krasové jeskyně?

Které z vystavených hornin vznikly utuhnutím magmatu?

Které z vystavených hornin by ti nejlépe posloužily k naostření nože? Víš proč? Znáš příklady jejich podobného využití?

Ze kterých hornin jsou postaveny nejstarší domy v Jaroměři? Čti pozorně krátký text o vystavených kamenech a přemýšlej. Až najdeš řešení, napiš, proč jsou to právě ty horniny.

Najdi cestou od gymnázia na náměstí příklady použití 4 vystavených hornin ve stavebnictví. Uveď, kde jsi příklady našel a o jaké využití se jedná.

Autorem koncepce geoparku, doprovodných textů a mapy je Ing. Jiří Šura, geolog

Autorem fotografií je Mgr. Pavel Šimek, učitel z Gymnázia Jaroslava Žáka, Jaroměř