Úvod » Prezentace předmětů » Český jazyk » Čtenářský katalog » Nové knihy do žákovské knihovny – 2015

Nové knihy do žákovské knihovny – 2015

 

 

Nové knihy do žákovské knihovny – 2015


Haruki Murakami  „Kronika ptáčka na klíček“

Tóru Okada žije s manželkou Kumiko na tokijském předměstí. Nedávno dal v docela dobrém zaměstnání výpověď – potřebuje si ujasnit, kudy se chce v životě vlastně ubírat. Jeho život náhle naruší telefonát neznámé ženy… Detektivní příběh na hranicích mezi realitou, sny a vzpomínkami. Román o lásce a osamělosti, plný melancholie, ale i jemného humoru

 

Irena Dousková „Medvědí tanec“ 

…poslední měsíce nemocného Jaroslava Haška na Lipnici. Medvědí tanec však není jenom jeho příběhem, ale také bohatě strukturovaným portrétem doby.
Píše se rok 1922 a my se ocitáme ve venkovském světě, kam se Hašek uchýlil, aby dopsal své životní dílo. O Švejkovi sice padne pár zmínek, ale to je vše. Dousková nenapsala biografický román o spisovateli, který se dočkal světové slávy až po smrti. Daleko víc ji zajímá existenciální situace vyhasínání sil někoho, kdo se po celý život bohatýrsky bavil, provokoval, a ještě o tom uměl vtipně vyprávět a psát.
V Lipnici se už proslulý chodec stěží doplouží s oteklýma nohama do hospody. Stále v něm přebývá dřívější skandalista, avšak lipnická komunita je už jeho poslední protivník. Silnou stránku románu představuje tísnivá atmosféra blížícího se konce.

 

Martin Reiner „Básník“  Román o Ivanu Blatném

Martin Reiner se poezií a osudem básníka Ivana Blatného (1919-1990) zabývá usilovně již třicet let. Byl autorem scénáře prvního televizního dokumentu o Blatném a desítek novinových článků a rozhlasových pořadů, stál za převozem Blatného pozůstalosti z Londýna do Památníku národního písemnictví, organizoval slavnostní ukládání ostatků Blatného na brněnském Slavíně a významně se podílel i na umístění básníkovy pamětní desky na jeho rodném domě na Obilním trhu. V roce 2000 začal pracovat na románu o básníkově nevšedním životním příběhu. Blatný zažil v Československu nejprve velkou literární slávu, po své emigraci do Anglie v březnu 1948 pak naprostý pád a snahu o vymazání svého jména z českých literárních dějin. Reinerův román je strhující text, který se zabývá nejen básníkovým životem, ale též literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan Blatný žil. Dozvíme se zde mnoho z literárního života první republiky, stejně jako zajímavé detaily z přátelství mezi Blatným, Ortenem, Kainarem, Chalupeckým, Nezvalem a dalšími. Nahlédneme do protektorátních let a hrůz heydrichiády. Po Blatného emigraci dostaneme možnost seznámit se s intrikami, jimiž dlouhé roky žil český politický exil, stejně jako s činností komunistických agentů v zahraničí. A básníka neopustíme ani v blázincích, v nichž strávil většinu z čtyřiceti let svého života v Anglii. Kniha je nabitá dosud neznámými informacemi, zároveň je však silně emotivní. Životní úděl Ivana Blatného je jedním z velkých českých osudů 20. století. Reinerova kniha o něm vypovídá svrchovaným způsobem.

Autor se stal laureátem knižní Ceny Josefa Škvoreckého.

 

Adolf Loos Privátní portrét“

Díky Claire, poslední manželce Adolfa Loose, se můžeme seznámit s Loosem intimněji než ze záznamů znalců, historiků a i z jeho vlastních. Během společného života Claire a Loose slýchala jeho projevy citu, jeho opovržení, jeho aforismy a příběhy. Tato výjimečná kniha nabízí čtenáři možnost pochopit Loose jako člověka a architekta a je určena všem těm, kdo se zajímají o jednoho z největších světových moderních architektů

 

Petr  Sís  „Pilot a Malý princ –

                                                       Život Antoina de Saint-Exupéryho“

 

Nádherná kniha o osamělosti, hledání krásy a smyslu života. Petr Sís s empatií, lehkostí a citem pro dobovou atmosféru vypráví příběh legendárního francouzského letce, dobrodruha a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho (1900–1944). Mimořádně zpracovaný obrazový životopis sleduje rodinné zázemí, dětské sny, práci pro leteckou poštu i osudový poslední let nad Středozemním mořem. Je to portrét muže, jenž s oblibou četl i psal přímo v kokpitu letadla, odvážně překonával hranice dosud možného a zároveň zůstal velkým snílkem. Po celý život si v sobě uchoval zvědavé a hravé dítě – svého Malého prince.

 

Haruki Murakami   „Podivná knihovna“

Mladík si jako obvykle odskočí navečer do místní knihovny: vrátit dvě knížky a nějaké jiné si půjčit. Ten den se však už nevrátí domů. Běžná knihovna se náhle změní v záhadné bludiště s nekonečnými chodbami, zamčenými dveřmi a celou, v níž se chlapec nakonec ocitá. Občasnou společnost mu dělají dědek, ovčí muž a záhadná krásná dívka, která nemluví. Tahle noční můra se sice nakonec prosvětlí denním světlem, ale mladík zjišťuje, že nic už není jako dřív. Haruki Murakami jako mistr záhadných, surreálných témat. Barevné ilustrace Kat Menschik.

 

Alice Horáčková „Vladimíra Čerepková“

Matka Vladimíry Čerepkové, původem Ruska, své dceři nikdy neřekla, kdo byl její otec. Jednou ji počal sovětský osvoboditel, jindy statečný inženýr, pak známý herec… Matka Vladimíru bila a odkládala do dětských domovů a pasťáků. Čerepková z nich unikala poezií, malováním a sérií pokusů o sebevraždu. Její velký talent rozpoznal básník František Hrubín. V sedmnácti jako „český Arthur Rimbaud v sukních“ zazářila v pražské vinárně Viola, kde flámovala s Allenem Ginsbergem. Juraj Jakubisko o ní natočil jeden ze svých prvních filmů. Žila nadoraz ze svého talentu a krásy, bez stálého domova a zaměstnání. Po kapsách nosila básně a potkana Artura. Prožila posledních pár hodin před otravou plynem s další kometou českého beatnického nebe, Václavem Hrabětem.

Po sovětské invazi emigrovala do Paříže, ale francouzsky se nikdy nenaučila. Žila prakticky bez dokumentů. Za svého života vydala šest knih poezie, měla spoustu avantýr a dvě velké lásky. Několik let strávila experimentováním s drogami v komuně hippies. Ošetřovala nemocného spisovatele Jana Čepa a uklízela u Jiřího Koláře, kterému občas připálila košili. Poslední období svého života strávila po boku muže, který byl o dvacet dva let mladší než ona. O své minulosti a těžkém dětství téměř nemluvila.

Když novinářka Alice Horáčková zpovídala na jaře roku 2012 básnířku v jejím pařížském bytě, netušila, že nejdelší rozhovor Vladimíry Čerepkové zůstane také jejím posledním. Na Vladimíru Čerepkovou v knize vzpomíná dvacítka jejích přátel i nepřátel, milenců i psychiatrů, kolegů i redaktorů jejích knih… Jsou mezi nimi režisér Juraj Jakubisko, hudebník Vráťa Brabenec, básnířka Inka Machulková, herec Pavel Landovský a přítel Pierre Helzel.

 

Arto Paasilinna  „Stará dáma vaří jed“

Stará dáma vaří jed je humoristický román o vážných věcech. Důchodkyně Linnea Ravasková, vdova po chrabrém finském plukovníkovi, je už natolik stará, že je nejvyšší čas, aby přestala stát v cestě svému nepříliš úspěšnému synovci. Je přece jen přirozené, že kvůli němu opustila svůj byt v centru Helsink, že mu dává skoro celý svůj důchod, že mu obětuje celý svůj život… Jednoho dne se ale stará paní vzbouří a vezme věci do vlastních rukou – a čtenáři s napětím sledují, jakou kaši (a kdyby jenom kaši!) ty staré, křehké a vrásčité ruce dokážou navařit. Nechybí zde černý humor, překvapivé zvraty, příhody na hranici skutečnosti a absurdity, několik mrtvol… ale nechybí tu ani sympatické poselství, že i staří lidé mají právo na život podle svých představ.

 

 Leo Rosten „Jidiš pro radost“

Autor u nás známý především svými humornými knížkami o panu Kaplanovi vtipnou formou přibližuje výrazy svého rodného jazyka, které jsou esencí židovského života se svou moudrostí, zvyky a anekdotami.

 

 

Klasika

Jack Kerouac „Na cestě“

Erich Maria Remarque  „Na západní frontě klid“

FranzKafka  „Proměna“