English Week aneb Proč se žákům nechce v pátek ze školy

 Je pondělí ráno a já spolu s několika svými přáteli nastupuji na celotýdenní intenzivní kurz anglického jazyka s rodilým mluvčím. Většina z nás má velmi smíšené pocity, jelikož angličtinou nevládneme nijak světoborně. Po zazvonění na hodinu čekáme ve studovně naší školy a snažíme se zůstat nad věcí. Mnozí z nás očekávali lektorku Kate, která již v minulých měsících tento English week vedla. O to větší překvapení se nás zmocnilo, když s naší paní učitelkou do místnosti vstoupil mladý a velmi sympaticky vyhlížející muž. Zdálo se, že z nás má stejný strach jako my z něho. Představil se a my jsme hned věděli, že nás čeká skvělý týden. Kevin totiž pocházel z Irska, kde jak mnozí vědí, jsou lidé velmi příjemní a milí. Každý z nás se krátce představil a pověděl něco málo o sobě a svých zájmech. Po tomto úvodu jsme se dali do práce, hráli jsme různé hry od Jméno, město, zvíře, věc až po Vadí nevadí. Vše samozřejmě v anglickém jazyce, protože Kevin neuměl česky ani slovo. Průběžně jsme také pilovali gramatiku, učili se nová slovíčka a cvičili výslovnost. V dalších dnech jsme například vytvářeli, i když jen na papír, facebookovou stránku nějaké známé osobnosti z historie. I přes vlnu kritiky vznikla fiktivní facebooková stránka Adolfa Hitlera a prověřila velmi podrobně naše znalosti dějepisu. Každý den bylo čemu se smát a každou další hodinou se naše angličtina zlepšovala. To jsme dobře pozorovali sami na sobě, protože zatímco v pondělí se odvážil promluvit jen málokdo, tak v pátek jsme byli rádi, když jsme se dostali ke slovu. Ale největší zásluhu na pozitivních dojmech měl sám lektor Kevin, jelikož jeho snaha vše nám vysvětlit tak, aby tomu rozuměl i člověk se slabší úrovní angličtiny, byla vskutku obdivuhodná. Nastal poslední den. Poprvé za školní docházku mi bylo líto, že je pátek. Ale i ten poslední den jsme si užili na sto procent a na rozloučenou jsme Kevinovi dali velkou bonboniéru se svými podpisy.

 The End

Adam Fiala, student 4.A

Studenti gymnázia v Anglii a Skotsku

 Myslíte si, že cestování rozšiřuje obzory? Jste zastáncem názoru, že cestování by mělo být povinný předmět? Pak jistě pochopíte, proč jsme v září odjeli do Anglie a Skotska. Odbojné Skotsko znala řada z nás maximálně z filmu Statečné srdce. Díky naší cestě už víme, že William Wallace skutečně není dvojče Mela Gibsona. Dozvěděli jsme se, co úsilí stojí výroba pravé skotské whisky. Navštívili jsme hrad Blair, k němuž patří i soukromá armáda. V Edinburgu jsme žasli nad věrností skotského teriéra. Jen ta příšera z jezera Loch Ness se před námi schovala. A stará dobrá Anglie? Obecně se míní, že počasí v Anglii je proměnlivé. Z našich zkušeností vyplývá, že to není pravda. Prší totiž téměř stále. Ale jinak samá pozitiva. York je úžasný. A Londýn? Tak tam najdete skutečně vše. Do budoucna tedy pro nás jednoznačně platí – budeme cestovat! Ať už s naší školou, nebo sami. Všude dobře, tak co doma?!

 Účastníci zájezdu

  Máme rádi přírodu

 V pondělí 1. října proběhla na Gymnáziu Jaroměř první část tradiční přírodovědné soutěže Poznávání přírodnin – Poznávání rostlin. Ptáte se, proč ten netradiční termín? Vždyť všechny ty –iády (olympiády v různých oborech, klokaniáda, Pythagoriáda) bývají v únoru či březnu, tedy jejich školní kola. V Jaroměři však organizátoři z řad učitelů biologie usoudili, že poznávání rostlin v zimě z obrázků není to pravé ořechové. A tak vyrazili na luka, do lesíků, k řekám a natrhali živé exempláře kytek, mechů a větviček. Přivezli toho do školy několik kbelíků, váz či hrnců, v laboratoři biologie to roztřídili do skleniček a připravili soutěžícím studentům cestu podzimní přírodou, plnou záludných úkolů. Žákům nedělaly problémy položky typu hluchavka, kopřiva či borůvka, zato pupalka či tužebník způsobily mnoha soutěžícím orosení čela. Botanického klání se zúčastnilo na čtyřicet studentů ze čtyřletého i osmiletého gymnázia. Soutěžilo se ve třech věkových kategoriích. Nejlepších dílčích výsledků dosáhly Petra Mačková ze sexty a Eliška Cejnarová z tercie. Svoje vedoucí pozice se budou snažit potvrdit v únorovém poznávání živočichů, ze kterého vzejde konečné pořadí. Poznávat se budou vycpaní zástupci živočichů, protože naše škola má k dispozici početnou, unikátní sbírku vycpanin! Všem soutěžícím přejeme hodně zdaru v dalším kole a děkujeme za zájem o biologii a přírodu.

Jaroměřští biologové