Významné horniny v okolí Jaroměře

Jaroměř se nachází blízko severovýchodního okraje České křídové pánve. Horniny, které v ní dnes nacházíme, vznikly v mladších druhohorách jako usazeniny v mělkém moři. Nejprve se usazovaly písky, z nichž vznikly žlutavé křídové pískovce, jejichž příkladem je kámen z Kocbeře. Později nebo dále od břehu moře se usazovaly jemně písčité vápnité kaly, z nichž vznikly opuky, na kterých stojí například město Jaroměř nebo obec Přepychy, odkud pochází vystavený kámen.

Na okraji České křídové pánve a částečně pod jejími horninami se nacházejí červenohnědé permské pískovce (vzorek z Trutnova) a další horniny podobného zbarvení, které vznikly z usazenin uložených v karbonu a permu (prvohory).

V té době vznikly sopečnou činností i melafyry (vystavený kámen ze Studence).

Pohraniční hory severovýchodních Čech jsou tvořené hlubinnými vyvřelinami a přeměněnými horninami převážně prvohorního stáří. V Krkonoších a Jizerských horách jsou to žuly (vzorek z Liberce) a ruly, po okraji lemované méně přeměněnými horninami, např. fylity (kámen z Radčic). V Orlických horách převažují ruly a fylity. V uvedených hlavních přeměněných horninách se vyskytují menší tělesa dalších hornin, např. krystalických vápenců, jako je například vystavený kámen z Černého Dolu.

Důležité je vědět, že všechny horniny starší než křídové byly v minulosti skryty v hlubinách a teprve horotvorné procesy ve třetihorách (a pokračující dodnes) je vyzdvihly na dnešní úroveň a vystavily erozi, která odstranila pokryv mladších hornin a vytvarovala krajinu do dnešní podoby. Výzdvih pohraničních hor byl ve třetihorách doprovázen sopečnou činností, při které vznikla malá tělesa čedičů, prorážející všechny starší horniny.

Poznámka k názvosloví:

Všechny horniny mají své odborné názvy, jež jsou odvozené nejčastěji z řečtiny, latiny, nebo od místních jmen. Ty nejběžnější horniny mají i české názvy. Víme tedy, že granit je česky žula, bazalt je čedič apod. Odborné a české názvy jsou sice rovnocenné, ale jejich užití se přece jen liší. Slovo granit (bazalt, fonolit, …) použijeme v odborném textu a zpravidla ve spojení s přídavným jménem (např. biotitický granit) k přesnému pojmenování horniny. V obecně vlastivědném textu raději použijeme název žula. Porozumí nám více lidí a má to i tu výhodu, že do pojmenováním „žula“ můžeme zahrnout i řadu hornin žule podobných, u kterých by odborný název „granit“ byl již chybou.

O kamenech podrobněji:

ŽULA – Liberec

Dar společnosti Ligranit a.s., Liberec

Jedná se o hlubinnou vyvřelinu tvořenou živcem, křemenem a (většinou) malým množstvím dalších nerostů, nejčastěji slíd (spíše biotitu) a amfibolu. Krystalizovala pomalu v hloubce řádově deseti kilometrů, a proto má většinou zrna rozeznatelná pouhým okem. Poskytuje téměř univerzální stavební kámen: lomový kámen, drcené kamenivo, kostky, lze ji lámat na sloupky a obrubníky, poskytuje desky a obklady, lze ji i leštit.

V ČR najdeme velká tělesa žul na Českomoravské vrchovině, na Šumavě, v Krkonoších a Jizerských horách a na řadě dalších míst.

MELAFYR – Studenec

Dar společnosti ZETKA Strážník a.s., Studenec

Jedná se o výlevnou či podpovrchovou vyvřelinu permokarbonského stáří, svým složením je podobná čediči, ale je zpravidla hnědá až načervenalá. Je to většinou nepříliš odolný kámen poskytující v lepším případě drcené kamenivo, v horším netříděný kámen pro násypy apod.

V Podkrkonoší vytváří komplexy lávových proudů. V jeho dutinách se místy (např. na Kozákově a okolí) vyskytují acháty, ametysty a řada dalších nerostů.

FYLIT – Radčice u Železného Brodu

Dar Sportovně střeleckého klubu Jílové

Je to přeměněná hornina, zpravidla břidličnatá, vznikla nízkoteplotní přeměnou jílů někdy s křemenem. Pokud jsou plochy břidličnatosti rovné a kámen se dá štípat na tenké desky, používal se v minulosti k výrobě břidlicové střešní krytiny (např. v okolí Železného Brodu). Další přeměnou fylitů při vyšší teplotě by vznikly svory a ruly.

V Čechách jej najdeme v Podkrkonoší a v Orlických horách, v zahraničí jsou velká území tvořená fylitem např. v Alpách.

VÁPENEC KRYSTALICKÝ – Černý Důl

Dar společnosti Krkonošské vápenky Kunčice, a.s., Kunčice nad Labem

V přeměněných horninách Podkrkonoší se vyskytují nevelká tělesa vápenců. Vápenec byl spolu s ostatními horninami přeměněn, což se u něj projevilo překrystalováním jeho zrn. Tím vznikly mramory v geologickém smyslu slova. Čisté vápence nezvětrávají, ale voda je rozpouští, čímž vznikají jeskyně a další krasové tvary.

Z čistých vápenců je možné vyrábět vápno, pro výrobu cementu postačí i vápence méně čisté. Velká ložiska vápenců jsou u nás v Barrandienu a v Železných horách. Najdeme je i na řadě míst na Moravě a na Slovensku.

PÍSKOVEC PERMSKÝ – Trutnov

Dar společnosti KRÁKORKA a.s., Červený Kostelec

Pískovec vznikl stmelením písku (nejčastěji křemenného) usazeného v moři nedaleko pobřeží. V permu bylo moře tvořeno úzkými prohlubněmi, do kterých byl splavován písek z hornaté pevniny s pouštěmi. Pro většinu permských hornin je charakteristická načervenale hnědá barva, kterou mají od oxidů trojmocného železa. Permský pískovec většinou není příliš kvalitní a používal se jen jako místní stavební materiál.

PÍSKOVEC KŘÍDOVÝ – Kocbeře

Dar společnosti KOKAM, s.r.o., Kocbeře

I křídový pískovec vznikl stmelením převážně křemenných zrn. Řeky přinášely dobře vytříděný písek do mělkého moře a ten se usazoval podél pobřeží. Křídový pískovec je většinou kvalitnější, ale dobře se láme a opracovává, proto byl široce používán jako stavivo (kvádry, sloupky, zárubně). Z nejkvalitnějších pískovců se vyráběly i brusné a mlecí kameny. Velmi kvalitní pískovec z Kocbeří byl použit při nedávné opravě Karlova mostu v Praze.

Pískovec je oblíbeným sochařským materiálem (např. díla Matyáše Brauna) a „tvoří“ v nich i příroda: vznikla v nich známá skalní města (Prachov, aj.). Pískovce jsou díky své pórovitosti i zdrojem pitné vody v téměř celé severní polovině Čech.

OPUKA – Přepychy

Dar obce Přepychy

Opuka vznikla také v křídovém moři, ale dál od břehu, kam se již nedostal písek, ale kde převládalo usazování vápnitých schránek mořských mikroorganismů. Slovo opuka se používá v několika významech, proto máme opuky kvalitní, použitelné jako stavivo, i opuky rozpadavé. Většina nejstarších budov řady měst v České křídové pánvi je postavena z opuky, protože to byl nejdostupnější kámen v místě.

Pár úkolů a otázek k zamyšlení a opakování

Rozděl vystavené horniny podle původu na vyvřelé, usazené a přeměněné.

Srovnej dvě vystavené vyvřelé horniny. Čím se liší? Proč?

Která z vystavených hornin slouží k výrobě cementu. Co se z ní ještě vyrábí?

Kterou vystavenou horninu lze snadno opracovávat?

Ze které horniny by bylo nejobtížnější vysekat (nikoliv vyříznout) kvádr? Proč?

Ve které vystavené hornině je možné při troše štěstí nalézt achát?

Kterou horninu bys použil pro výrobu leštěných desek na obklad budovy banky?

Ze které horniny se v minulosti vyráběla střešní krytina?

Roztřiď vystavené horniny podle doby jejich vzniku na prvohorní a druhohorní.

Jakou horninu použil Matyáš Braun pro svá sochařská díla. Proč?

Horniny jakého stáří zbarvují při povodních vodu Labe a Úpy do červena?

Kvádry které horniny byly použity při opravě Karlova mostu v Praze? Postupuj nejprve vylučovací metodou bez pomoci internetu. Výsledek ověř.

Proč najdeme jen velmi málo starých pomníků vytesaných ze žuly?

Kde v České republice najdeme další významná tělesa žuly?

V horninách jakého stáří najdeš nejvýznamnější ložiska černého uhlí?

V řekách se z úlomků hornin stávají valouny. Seřaď úlomky následujících hornin od takových, které se v korytě řeky rozpadnou nejdříve po takové, jejichž valouny korytem řeky doputují nejdál.

Ve které z hornin vznikají krasové jeskyně?

Které z vystavených hornin vznikly utuhnutím magmatu?

Které z vystavených hornin by ti nejlépe posloužily k naostření nože? Víš proč? Znáš příklady jejich podobného využití?

Ze kterých hornin jsou postaveny nejstarší domy v Jaroměři? Čti pozorně krátký text o vystavených kamenech a přemýšlej. Až najdeš řešení, napiš, proč jsou to právě ty horniny.

Najdi cestou od gymnázia na náměstí příklady použití 4 vystavených hornin ve stavebnictví. Uveď, kde jsi příklady našel a o jaké využití se jedná.

Autorem koncepce geoparku, doprovodných textů a mapy je Ing. Jiří Šura, geolog

Autorem fotografií je Mgr. Pavel Šimek, učitel z Gymnázia Jaroslava Žáka, Jaroměř

Poslední den v květnu jsme se my, kvinta a 1. A, vydali vlakem na směr Praha. Jakmile jsme dorazili do cíle, uháněli jsme nasednout na tramvaj, abychom neprošvihli Botanickou zahradu. U Botanické zahrady jsme měli chvilku si posedět, ale klid netrval moc dlouho, protože pan učitel Šimek a paní učitelka Pelouchová, nás přivítali s náručí pracovních listů. Ty, ale byly určeny hlavně k zajištění procházky celou krásnou botanickou zahradou. Ta nás totiž uchvátila velikostí a pestrostí rostlin, krásným výhledem na Prahu a Japonskou zahradou plnou kvetoucích rododendronů. Po hodince strávené zde, jsme si vyšlápli nemalý kopec a vstoupili do skleníků Fata Morgana. Najednou jsme s octili v pralese plným poletujících barevných motýlků. Ty jenom ale doplňovali krásy orchidejí a zlověstně vyhlížejících masožravek. Po květinkách nás čekala zvířátka, a tak jsme zamířili do ZOO. U vstupu jsme obdrželi mapku a jednoduché otázky k lepší orientaci. Orientace v mapce byla pro některé žáky obtžná, tak jsme se toulali po zahradě a pozorovali jsme to, co se trochu hýbalo. Samozřejmě jsme se stavili na zmrzlinu a nohy najednou přestaly bolet a mohli jsme se rozběhnout za poznáním exotických tvorů. Pak už jenom čekala dlouhá cesta domů, která ale rychle utekla. Ve večerních hodinách jsme dorazili do Jaroměře. Rozloučili jsme se, a s dobrý pocitem jsme odkráčeli do našich domovů, přesněji postelí.

Lenka Mesteková, kvinta

Ve středu 31. 5. 2017 jsme se společně se studenty prvního ročníku a kvinty vydali do Prahy. Exkurzi jsme zahájili v Botanické zahradě v Troji. Za slunečného počasí jsme se kochali kvetoucími rostlinami, záhony bylinek, japonskou zahradou s bonsajemi a také úchvatným výhledem na Prahu. Poté jsme se přesunuli do skleníku Fata Morgana. Zde jsme obdivovali exotické rostliny a také tropické druhy motýlů.

Exkurze pokračovala v zoologické zahradě. Řešení úkolů z pracovního listu provedlo studenty téměř celou zahradou.

Jezdíme do ZOO Praha pravidelně a mysleli jsme si, že už nás nemůže příliš překvapit. Ale takhle aktivní gorilí rodinku jsme ještě neviděli. Dokonce i Richard se pohyboval a dával najevo, kdo je ve výběhu pánem.

Takže příští rok se budeme znovu těšit, čím nás obě zahrady překvapí.

Hana Pelouchová a Pavel Šimek

Ve středu 10. 5. 2017 jsme s naší třídou a učitelkami Hanou Pelouchovou a Janou Váchovou vyrazili na exkurzi na Josefovské louky. Zde nás mile přivítal pan Břeněk Michálek. Kvůli velkému množství vody jsme si obuli holínky a vyrazili na procházku loukami. Viděli jsme zde mnoho různých druhů živočichů od čolků, žab až po volavky a čápy.

Exkurze se velmi vydařila a také nám přálo počasí. Už se těšíme, až vyrazíme na další dobrodružnou výpravu.

Veronika Hawlová, Klára Prouzová, Barbora Čechová, studentky 1. A

V úterý 23. 5. 2017 se uskutečnila exkurze třídy sekunda do čistírny odpadních vod. Za krásného počasí jsme se přesunuli do areálu, kde se nás ujal pracovník ČOV. Seznámili jsme se s principem čištění odpadní vody. Viděli jsme mechanické i biologické odstraňování nečistot. Prošli se nad nádržemi, ve kterých mikroorganismy rozkládají odpadní látky. Končili jsme v místě, kde se vyčištěná voda vrací zpět do Labe. Odnesli jsme si důležitý poznatek, že čistá voda je vzácnost a je potřeba s ní šetřit.

Květen je nejen měsícem maturit, ale také měsícem, kdy hodnotím nepovinné aktivity žáků, kteří navštěvují přírodovědný kroužek. Musím říci, že v letošním roce se nám podařilo dát dohromady v aktuální sekundě skupinu velmi šikovných žáků, kteří se osvědčili. Skupinu posílili i žáci ze ZŠ Na Ostrově, o jejichž zařazení nás požádalo vedení této školy. Hostující žáci se snadno adaptovali a spolu s žáky naší školy utvořili dobrý a kooperující kolektiv. Někteří z nich budou na naší škole studovat po ukončení ZŠ. Během této zájmové činnosti jsme prováděli výzkum klíčení rostlin, barevné reakce, modely hasících přístrojů, mikroskopovali jsme přírodniny, otiskovali zkameněliny a spoustu dalších zábavných vědeckých aktivit, na které není v běžné výuce čas, ale pomůžou hlouběji pochopit danou problematiku. K tomu nám pomáhá i vybavenost laboratoří a sbírek, které máme k dispozici. Pro mne samotného je důležitý fakt, že žáci chtějí i příští rok pokračovat. Momentálně dávám dohromady ve spolupráci se svými kolegyněmi výzkumný úkol, který bychom chtěli v budoucnu vyřešit řešit. Jako škola s podporou přírodních věd jsme rádi, že naši žáci obstojí v konkurenci i velkých škol v královehradeckém kraji a naši absolventi jsou plnohodnotnými studenty a absolventy škol vysokých. Po prázdninách to tedy znovu „spustímeů a nyní nás čeká zasloužený odpočinek a čas pro meditace nad novými úkoly.

P. Šimek, vedoucí přírodovědného kroužku

Pár fotek z našeho snažení …

http://chemikuvblog.blog.cz/galerie/prirodovedny-krouzek-chemie/krouzek-prirodnich-ved-2017

21.4. 2017 se žáci primy pod vedením Mgr. Jany Váchové a Mgr. Lucie Šimečkové zúčastnili sběru odpadků v Jaroměři. Žáci byli seznámeni s prostorem, který mají uklidit. Vybaveni rukavicemi a pytli vyrazili do terénu. Odpadků bylo skutečně dost, takže měli všichni o pracovní náplň postaráno. Akce proběhla u příležitosti oslav Dne Země. Je již tradicí, že naše škola, Gymnázium Jaroslava Žáka v Jaroměři, pomáhá zlepšovat životní prostředí ve městě.

Mgr. Jana Váchová

Okresní kolo chemické olympiády kategorie D z našich studentů nejlépe zvládl Adam Holda z tercie. I když naši studenti nebyli připraveni špatně, přesto se nedotáhli na téměř plné bodové zisky žáků pořadatelské školy. Umístění Adama je příslibem pro další ročníky, protože je o rok mladší a jeho výkonnost zajisté poroste. Mirkovi a Lucii děkujeme též za dobrou reprezentaci a zájem o chemii. Teď nás ještě čeká kategorie C a B. Konkurence je ale veliká a proto budeme našim žákům i nadále držet palce za ještě lepší umístění.

P. Šimek, kab. ch.

Foto z olympiády zde:

http://chemikuvblog.blog.cz/galerie/foto-ze-soutezi/2017-biologicka-olympiada

Uveřejňujeme výsledky školního kola kategorie D CHO 2017 a blahopřejeme vítězům. Olympiáda se odehrála v lednu a únoru. Žáci využili možnosti absolvovat laboratorní cvičení a teoretickou přípravu v rámci přírodovědného kroužku a ve svém volném čase a tudíž nezameškali kvůli soutěži téměř žádnou výuku, za což je chválíme. Na 1. místě se umístil Adam Holda před 2. Mirkem Vašatou a 3. Lucií Veverkovou a 4. Patrikem Dernerem. Škoda, že nemoc znemožnila zdárné dokončení soutěže Jáchymu Marinicovi. Těšíme se na body z okresního kola.

Za kab. CH P. Šimek*

A když nespí, tak třeba i straší. Kdo se zúčastnil našeho soustředění 23. 5. 2015 a nocování ve škole, tak ví o čem mluvím. Ale dost je jinotajů a záhad a pojďme k věci!

6. 6. 2015 je čertovské datum, tak jak to máme rádi a proto jsme kývli na nabídku, kterou nám učinil pan Menzel, majitel firmy Mepap ve Dvoře Králové. Dotyčný mecenáš sponzoroval tamní Den dětí a pozval nás abychom zahráli. Měli jsme prostor, který se nedostává lecjaké kapele a zvukař Béda byl připraven nás zadrátovat tak, abychom oslovili naší hudbou publikum i v přilehlých obcích. Dali jsme asi 40 minut toho, co běžně hrajeme, ale též jsme odehráli i jeden nový duet a jako intro jsme nasypali do lidí něco ledovém souplodí nažek na zdužnatělém lůžku (Jahody mražený od Jirky Schelingera). Akce se, myslím, povedla i díky tomu, že muzikanti na to nekašlou a i za cenu osobních obětí volného flákání tzv. Free Gautschingu, cvičí až je bolí ruce, hlasivky a kdovíco ještě. Jsme rádi, že k nám přišla Natálka, protože ten její „klimpr, je fakt hustej“ a že neodešla (zatím) Katka, protože ten její „vox je, pro změnu, taky fakt hustej“ a moooc by nám chyběla. A taky děkujeme Jam Defectu, že na ní nějak moc neřvou, že má melouch u nás. Na Dni dětí to bylo opravdu prima, koukli jsme na Richarda Nedvěda, večer po nás hráli Green Day Revival , byla z toho i nějaká ta kačka, prostě pohoda. Ale je nutno hrát dál a některé věci ještě musíme dopilovat pilníkem. A jako bonus jsme se zašli někteří podívat na Springhity do Pepíkova, měli tam také „mjúzikrej“ a jsou taky fajn. Jako my.

Teď nás čeká asi 20 minut našeho „vysokého umění“ na přejmenování školy 18. 6. 2015 cca 13h. Nevíme co zahrajeme, ale bude to decentní. Určitě padne nějaká ta „Vzpomínka“ a bude to na „půl šťávičky“. Solit nic nebudeme, jsme si vědomi, že přijdou i starší a pokročilí a tudíž je třeba brát ohled. Ale moc si vážíme toho, že na takové akci můžeme být.

Koketujeme s představou nějakého většího společného koncertu. Hledáme podporu, prostor, termín, pochopení, diváky. Máme snahu a chuť. Sned se to povede. Bude to hlavně pro vás.

P. Sim* – úředník kapely

Tady něco málo z našeho posledního snažení:

https://www.youtube.com/watch?v=ra6FU9PO3zE

„Štědrý člověk bude jen vzkvétat.“ Když jsme spolu s ostatními jaroměřskými školami a za podpory města Jaroměře vyhlásili mimořádnou sbírku pro lidi zasažené letošními povodněmi věřili jsme, že nezůstane bez ohlasu. Číst celé »

V Jaroměři od října 2019 funguje při Gymnáziu J. Žáka Konzultační středisko Virtuální Univerzity třetího věku. Studium zaštiťuje Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze. Studující mohou navštěvovat lekce v budově Číst celé »

PŘIHLÁŠKY K VYZVEDNUTÍ OD PÁTKU 20.9. 2024 u paní Řípové v kabinetu Ze (2. patro)

chystáme na týden od 30. září do 4. října 2024

Ve středu 12. června jsme měli návštěvu studenta z Kolumbie jménem Jacob, který absolvuje semestr na univerzitě v Hradci Králové. Mluvil o Kolumbii a jejích tradicích. Žáci sexty a septimy Číst celé »

Jako každý rok, pořádáme školní projekt: španělská kuchyně, kde se účastní studenti a zkoušejí své kulinářské dovednosti. Tentokrát se zúčastnilo více studentů než loni. Doufáme, že příští rok to budeme Číst celé »

Vždy ráno od 7:30 do 8 hodin za školou (po domluvě lze papír přivézt i v jinou dobu).

22.4. – 28.4. 2024 průběh zájezdu Po dlouhé cestě jsme jako první navštívili obrovský most a akvadukt z 1.století n.l. Pont du Gard v oblasti Provence v jižní Francii. Pont du Gard Číst celé »

V pondělí 4. 3. 2024 se uskutečnila konverzační soutěž ve španělském jazyce na GJŽ. Celkem se zúčastnilo 14 soutěžících, kteří byli rozděleni do dvou kategorií. Žáci 3. ročníku, kteří patří do Číst celé »

Gymnázium Jaroslava Žáka
A	Lužická 423, 551 23 Jaroměř
T	+420 491 812 498
E	skola@goajaro.cz
W	www.goajaro.cz

Gymnázium Jaroslava Žáka

Najdete nás i na facebooku