Maturitní ročníky již tradičně navštěvují v rámci studia moderních dějin bývalý koncentrační tábor v polské Osvětimi a Březince. Tato akce zanechává vždy těžké emocionální stopy v duších mladých lidí, kteří docházejí k názoru, že by „TO“ měl každý jednou vidět. Studenti současné oktávy o návštěvě napsali:

„Při průchodu bloky smrti na nás ze studených vitrín vyčítavě vzhlížely pozůstatky obětí zrůdné nacistické mašinerie. Kufry, brýle, vlasy, hračky, protézy, vše dokonale zaevidované, srovnané k následnému využití, „v pořádku“, jakého jen nacisté byli schopni. Procházeli jsme místy, kde byly páchány ty nejhorší lidské zločiny, kde krutost a brutalita dozorců a vojáků vítězila nad jejich rozumem a svědomím, kde bylo lidem odebráno i to nejzákladnější přirozené právo, právo na život. Takovým místem byla Osvětim a další vyhlazovací tábory. Místem bez lidskosti a milosrdenství, místem obrovské lidské tragédie. A jako takové si je uchováme v paměti. Tento zážitek v nás zanechal hluboké dojmy, které se slovy dají jen těžko popsat. Snad je zadostiučiněním všem obětem a pozůstalým, že na stejném místě, kde působil ten, jehož řemeslem byla smrt, byla vykonána i nad ním lidská a snad i boží spravedlnost.“

Rudolf Höss byl odsouzen norimberským tribunálem a popraven oběšením 16. 4. 1947 v Osvětimi – na symbolickém místě – na šibenici za krematoriem č.1.